Veřejná správa a sociální politika 2022, 2(1):19-30 | DOI: 10.25142/vssp.2022.007


KOMPARACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MAĎARSKU A POLSKU SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

Lucie Kamrádová1
1 SU v Opavě, FVP v Opavě, Ústav veřejné správy a sociální politiky

Problematika sociální služeb se dostává stále více do povědomí širokého spektra společnosti, a to ve všech jeho sférách (společenské, politické i akademické). Sociální služby  jsou  bezprostředně  vázány  k  demografické  situaci  a  tím  více  spojovány s dlouhodobou problematikou
společnosti za které lze aktuálně nejvíce považovat stárnutí. Jednotlivé vlády se snaží více či méně dlouhodobě reagovat na problémy spojené s demografickým vývojem. Mnohdy jsou však její kroky jen aktuálním řešením bez dlouhodobé perspektivy. V současné době je tedy stále více žádoucí zapojit do těchto zásahů odborníky, kteří se uvedenou problematikou dlouhodobě zabývají, mají přehled  o současných sociálních systémech a trendech v jednotlivých zemích, přičemž dokáží odborně vyhodnotit dlouhodobé potřeby a dopady jednotlivých vládních kroků. Studie si klade v primární rovině za cíl formou deskripce a analýzy poukázat na systém sociálních služeb ve vybraných státech a následně prezentovat možnou aplikaci v rámci systému sociálních služeb v České republice.

Klíčová slova: Maďarsko, obyvatelstvo, Polsko, sociální služby, stárnutí

COMPARISON OF SOCIAL SERVICES FOR SENIORS IN HUNGARY AND POLAND WITH A  FOCUS ON EXAMPLES OF GOOD PRACTICE

The issue of social services is becoming more and more known to a wide range of society, in all its spheres (social, political and academic). Social services are directly linked  to the demographic situation and all the more so with the long-term issues of society, 1 Ústav veřejné správy a sociální politiky, Fakulta veřejných politik v Opavě, Slezská univerzita v Opavě which can currently be considered aging the most. Individual governments are trying to respond more or less in the long run to the problems associated with demographic development. However, often its steps are only a current solution without a long-term perspective. At present, therefore, it is increasingly desirable to involve experts in these interventions who have been dealing with these issues for a long time, have an overview of current social systems and trends in individual
countries and are able to professionally evaluate the long-term needs and impacts of individual government actions. The study aims at the primary level in the form of description and analysis to point out the system of social services in selected countries and then present a possible
application within  the system of social services in the Czech Republic.

Keywords: Hungary, population, Poland, social services,  aging

Vloženo: 6. duben 2022; Revidováno: 4. květen 2022; Přijato: 2. červen 2022; Zveřejněno: 6. září 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kamrádová L.
KOMPARACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MAĎARSKU A POLSKU SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE. Veřejná správa a sociální politika. 2022;2(1):19-30. doi: 10.25142/vssp.2022.007.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ČESKO. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.
    2. ČESKO. Vyhláška č. 505/2006 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505.
    3. EVROPSKÁ KOMISE. Poland [online]. [cit. 8. 3. 2022]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1124〈Id=en∫PageId=4724.
    4. HON, F., PRŮŠA, L. a BAREŠ, P. Mezinárodní komparace rozsahu a struktury příjemců příspěvku na péči a podmínek pro jeho přiznání v ČR, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Praha: VÚPSV, 2020. ISBN 978-80-4716-396-8.
    5. Long-term care - the problem of sustainable financing (Ljubljana, 18-19 November 2014). Ildikó Pákozdi National Office for Rehabilitation and Social Affairs [online]. [cit. 11. 10. 2021]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=13220〈Id=en.
    6. Ministerstwo Rodziny i Polityki Społecznej. [online]. [cit. 8. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.gov.pl/web/rodzina.
    7. MPSV ČR. Sociální služby [online]. [cit. 8. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/socialni-sluzby-1#odd.
    8. Pečujeme. Dlouhodobá péče v Polsku [online]. [cit. 22. 3. 2022]. Dostupné z:http://pecujeme.eracr.cz/wp-content/uploads/2014/05/Dlouhodob%C3%A1- p%C3%A9%C4%8De-v-Polsku.pdf.
    9. PRŮŠA, L. a HORECKÝ, J. Jak Covid-19 ovlivnil počet příjemců příspěvku na péči. Sociální služby. 2022, roč. 24, č. 3, s. 19-20. ISSN 1803-7348.
    10. Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Maďarsku - PDF Free Download. Documents Professional Platform - PDF Download Free - ADOC.PUB. Strana 6. [online]. Copyright © 2021 ADOC.PUB. All rights reserved. [cit. 15. 8. 2021]. Dostupné z: https://adoc.pub/vae-prava-v-oblasti-socialniho-zabezpeeni-v-maarsku.html.
    11. ZUSKA, K. Způsob financování sociálních služeb v Polsku. [online]. [cit. 22. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.pfss.cz/zpusob-financovani-socialnich-sluzeb-v-polsku/.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah